Pro optimální zobrazení webu je nutné aktualizovat Váš internetový prohlížeč.(Zavřít toto sdělení)

Přeložit: cs Čeština‎
Menu

Úžinové syndromy

  • Zkušenosti s řešením nervových kompresí i v méně častých oblastech.
  • Možnost použití operačního mikroskopu, kdykoliv je to potřeba
  • Možnost endoskopické operace

Jde o onemocnění, kdy je nerv ve svém průběhu stištěn okolními strukturami. Nejčastěji se tak děje v oblastech, kdy nerv i v normálních podmínkách probíhá poměrně úzkým prostorem a je obklopen pevnými tkáněmi, jako jsou kosti, vazy a šlachy. Právě zbytnění vazů je pak nejčastější příčinou útisku nervů. Některé stavy, které připomínají svým charakterem níže zmíněné syndromy, mohou však mít i jiné příčiny a pro drtivou většinu úžinových syndromů využíváme potvrzení metodou elektromyografie (EMG), která kromě potvrzení útlaku také vyhodnotí jeho závažnost, a tím i vyhlídky na upravení stavu po operaci.

Syndrom karpálního tunelu

Nejčastějším úžinovým syndromem je syndrom karpálního tunelu (SKT). Středový nerv (latinsky nervus medianus) je při vstupu do dlaně tištěn zbytnělým příčným vazem na zápěstí. Operační řešení spočívá v krátkém řezu v oblasti dlaně a protnutím zbytnělého vazu. Tím dojde k uvolnění nervu a je dán předpoklad k ústupu obtíží. Operace se provádí v místním (lokálním) umrtvení. Výkon se provádí ambulantně, není třeba hospitalizace a po zákroku pacient odchází ihned do domácího ošetřování.

Nově na našem oddělení nabízíme možnost endoskopického řešení. Výhodou této metody je provedení menšího řezu mimo dlaň – v příčné rýze zápěstí – a tedy menší zásah do pracovní části dlaně s rychlejší rekonvalescencí. Nevýhodou této metody je delší nástup svodné anestézie a finanční náročnost (náklady na čištění a sterilizaci endoskopu a náklady na jednorázové instrumentárium). Navýšení nákladů zdravotní pojišťovny nehradí a musí se na nich podílet pacient.

Pro dobré zhojení a eliminaci potíží je velmi důležité dbát na doporučení pro pooperační péči. Samotným výkonem léčba nekončí a pro optimální efekt je nutno dosáhnout kvalitního zahojení s vytvořením minimální jizvy. Pacient by měl pohybovat co nejméně zápěstím, naopak jsou doporučovány pohyby prsty. V případě, že by pacient ruku ihned po operaci zatěžoval, může dojít ke zbytnění jizvy a tím novému utlačení nervu, případně rozvoji srůstů a zdrojů chronické bolesti.

Syndrom loketního sulku

Druhým nejčastějším úžinovým syndromem je syndrom loketního sulku. Loketní nerv (nervus ulnaris) jde v oblasti lokte poměrně těsně pod povrchem kůže, je uložen v kostěném žlábku (sulku) pod vazy. Místo o kterém je řeč, je všem dobře známá „brňavka“. V případě zbytnění vazů, například po zvýšené dlouhodobé zátěži, nebo pokud zde proběhly úrazy a záněty, může dojít k postupnému stištění nervu a omezení jeho možnosti klouzat ve svém opouzdření při pohybech v lokti. Problém se projeví jako bolest v oblasti předloktí a prstů ruky. Operační řešení spočívá v uvolnění nervu v jeho průběhu, a pokud je to nutné, v jeho přesunutí do nové pozice v podkoží. Operace se provádí buď v celkové, nebo ve svodné anestezii. Pacient zůstává hospitalizován do druhého dne a poté je propuštěn do domácího ošetření.