Lidskou páteř tvoří 24 obratlů, které jsou spojeny meziobratlovými ploténkami. Základní funkcí plotének je flexibilita, která umožňuje pohyby mezi jednotlivými obratli při zachování dostatečné pevnosti jejich spojení. Při zatížení páteře musí všechny ploténky (zejména bederní) odolat velkým silám (v předklonu je zatížení až 700 kg) a přitom umožnit plynulé pohyby (předklon, záklon, a také při otáčení – rotaci).
Střed ploténky je tvořen hmotou vzdáleně podobnou želatině, kterou po obvodu obepíná pevný vazivový prstenec a k okolním obratlům ji poutá chrupavčitá přechodová vrstva. Meziobratlové ploténky nemají cévní zásobení – jsou to vůbec největší oblasti v lidském těle, kam nevedou žádné cévy. Všechny živiny se do ploténky dostávají prosakováním z okolí. V noci, když člověk leží a na záda není vyvíjen žádný tlak, ploténky nasají tekutinu a zvětší svůj objem. V průběhu dne, při zatížení, je z plotének tekutina vytlačována. Člověk je tak ráno až o 1 cm vyšší než večer. Při pohybech zad v průběhu dne dochází k deformacím plotének, tím k opakovanému vytlačení a nasátí okolní tekutiny a tímto mechanismem je dále podporována výměna živin a kyslíku.
V průběhu života se ploténky postupně opotřebovávají a na specializovaném zobrazovacím vyšetření (magnetická rezonance) jsou známky stárnutí patrny již kolem 20 let věku člověka. V důsledku mnoha vlivů (dědičných, pohybových, životosprávy, kouření atd.) může u některých lidí dojít k urychlení stárnutí plotének, urychlenému opotřebení a závěrem k selhání jejich stavby a funkce. V rámci urychleného opotřebení, může dojít k porušení tuhého prstence a vyhrnutí materiálu jádra mimo ploténku. Většinou k tomu dochází při zatížení v předklonu, ale může se to stát i bez zjevné příčiny. Vyhřezlé hmoty jádra tlačí na nervové struktury, které jsou uloženy v páteřním kanálu. Nejčastěji dochází k útlaku odstupujících kořenů, což je vnímáno jako silná bolest.
Skrze nervové kořeny přicházejí do míchy a dále do mozku informace z nohou (citlivost, bolest) a naopak od mozku zpět jdou informace ke svalům (pohyb). Pokud je tedy kořen drážděn, pacient to pociťuje jako bolest v dolní končetině. Pokud je kořen utištěn výrazně, pak se k bolesti přidává též zhoršení citlivosti a oslabení svalstva, tedy hybnosti. U nejtěžších případů dochází k utlačení většího množství kořenů (tzv. syndrom kaudy), kde jsou kromě bolestí, necitlivosti a oslabení dolních končetin také podobné příznaky v oblasti přirození a pacienti neudrží moč a stolici. Tyto případy je nutno urgentně operovat.
V případě, že ploténka vyhřezne, existuje možnost, že tělo zareaguje a výhřez se vstřebá. Pokud mají pacienti bolesti, ale nemají postižení citlivosti a síly, pak se většinou vyčkává a léčí se infuzemi, léky tišícími bolest (analgetiky) a rehabilitací s cílem ulevit bolesti do té doby, než se výhřez vstřebá sám. U velkého množství pacientů tato léčba dobře účinkuje a zbaví je potíží. Pokud bolesti neustupují, nebo se bolestivá období často opakují, je vhodné operační řešení. V případě, kdy je utištění nervových kořenů silné, pacient přestává nohy cítit a má je oslabené, je vhodné operovat časně a předejít tak trvalému postižení. Vyhřezlý materiál ploténky se zákrokem odstraní a stištěný nervový kořen se uvolní. Kromě úpravy stavu tak má operace i preventivní význam. Pokud by utištění kořene trvalo příliš dlouho, mohou zůstat i přes úspěšnou operaci trvalé následky – buď ve formě trvalých bolestí, nebo trvalé poruchy citlivosti a hybnosti.
V dřívějších dobách se „ústřel“, lidově též „heksnšus“, napravoval a léčil nejrůznějšími způsoby, vzhledem k charakteru onemocnění však lidé měli potíže opakovaně a u těžších forem byly často závažné trvalé následky s možností až plné invalidizace a pohybu pouze na vozíku. Zavedením operací se výrazně zlepšuje celkový průběh onemocnění a těžkým trvalým následkům se účinně předchází.
Správně indikovaná a provedená operace však neovlivňuje pouze čistě medicínské aspekty. Opakované „ústřely“ a delší pracovní neschopnosti v dnešní náročné výrazně snižují uplatnění jinak schopného člověka na trhu práce. Dlouhodobé potíže mají důsledky finanční, psychické a po čase se dovedou zásadně projevit v mezilidských vztazích jak přímo v rodině pacienta, tak v oblastech zájmových a profesních. Tyto všechny stránky onemocnění je třeba brát v úvahu, a to jak před zákrokem, tak po jeho provedení. Úprava stavu je předpokladem pro úpravu uvedených potíží, ale často je situace i opačná, kdy je úprava takto vzniklých problémů zásadním předpokladem pro úpravu bolestí zad.
