V současné době jsou k dispozici tři různé systémy intragastrického balonu. Klasický BIB (Bioenterics Intragastric Balloon) je po zavedení do žaludku naplněn nejčastěji cca 500-550 ml fyziologického roztoku obarveného metylenovou modří. Methylenová modř plní funkci signalizace při samovolném prasknutí balonu – zabarví moč do modra. Systém BIB je nejčastěji používaným systémem s dostatečným počtem publikovaných výsledků. Novější systém např. Heliosphere (Heliogast) je namísto tekutinou plněn vzduchem. Hlavní výhodou má být u aktivně žijících klientů menší dyskomfort při akceleraci a deceleraci vzhledem k nižší váze balonu. Výhodou těchto systémů je ve srovnání s baritrickými výkony malá invazivita. Hlavní nevýhodou je dočasnost, tyto systémy jsou určeny pro 6-ti měsíční použití, poté je doporučeno balon extrahovat pro rostoucí riziko spontánního prasknutí.
Souborné výsledky referují váhové úbytky průměrně 17 kg za půl roku, současně však po extrakci vysoké procento váhových příbytků. Z pohledu baritrických chirurgů a obezitologů je tato metoda vhodná jako příprava před bariatrickým zákrokem pro super-super obézní pacienty (BMI≥60), kde je vysoké operační riziko.
Mezi kontraindikace patří zejména předchozí chirurgické výkony v horní polovině břicha, přítomnost nespecifických střevních zánětů a patologie žaludku obecně. Zejména v těchto souvislostech byly popsány komplikace, jako jsou těžké vředové leze žaludku a ruptura žaludku. Závažnou komplikací je rovněž ileosní stav způsobený prasklým balonem, který postoupil do tenkého střeva.
Tato metoda není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, cena za výkon se podle pracoviště pohybuje mezi 25-35 tisíci Kč.