CT – výpočetní tomografie

Co je CT – výpočetní tomografie?

Jedná se o radiologickou vyšetřovací metodu, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení vnitřních orgánů. Metoda sa využívá k diagnostice širokého spektra poranění a chorob.

Pacient je zavezen do přístroje, kde jej po kruhové ose obíhá zařízení složené z rentgenky a detektorů. Během vyšetření je, v závislosti na rozsahu, vyprodukováno velké množství dat (obrázků) => až 5000, které jsou následně hodnoceny lékaři na speciálních pracovních stanicích.

Radiodiagnostické oddělení je v současné době vybaveno dvěma CT přístroji:

Pracoviště v pavilonu chirurgických oborů (A) přízemí, vchod A2 je vybaveno multidetektorovým přístrojem Philips Ingenuity. Jedná se o moderní přístroj, vhodný pro vyšetření celého těla – hlavy, krku, hrudníku, břicha, pánve či speciálních vyšetření jako je CT angiografie (vyšetření cév pomocí CT) a CT perfúze.

Pracoviště v pavilonu interních oborů (B) patro S2, vchod B1, je vybaveno špičkovým multidetektorovým přístrojem Siemens Somatom Definition Flash – je využíván především k vyšetřením mozku včetně CT angiografie/perfúze a dále k novým typům vyšetření – vyšetření srdce a koronárních tepen, virtuální kolonoskopie.

Dále jsou zde samozřejmě prováděná všechna ostatní vyšetření, jako vyšetření krku, hrudníku, břicha či CT angiografie tepen.

Indikace k CT vyšetření

Vyšetření všech částí těla viz. výše – poranění (nehody, úrazy), nádorová onemocnění, záněty a jiné.
Vyšetření cév (tepen jak intrakraniálních, krčních, koronárních, hrudní i břišní aorty i všech periferních tepen) a to včetně prostorových 3D rekonstrukcí s možností plánování další léčby (operace, angioplastiky, zavádění stentů…), navíc se jedná o neinvazivní vyšetření, kdy kontrastní látka je podávána nitrožilně a ne nápichem tepny v třísle, což výrazně zkracuje, ve většině případů dokonce prakticky eliminuje nutnost hospitalizace pacienta.
Vyšetření mozkové perfúze (prokrvení) při mozkových ischemiích (mrtvicích), které umožňuje plánovat další léčbu pacienta a upřesňuje prognosu onemocnění.
Ortopedická i traumatologická vyšetření skeletu včetně rekonstrukcí ve 3D.
Vyšetření dutých orgánů včetně „virtuální endoskopie“ – zobrazení dýchacích cest (virtuální bronchoskopie), tlustého střeva (virtuální kolonoskopie) apod.
Cílený odběr vzorků tkání či patologické tekutiny.

Kontraindikace CT vyšetření:

Nativní vyšetření (tj. vyšetření bez použití kontrastní látky):

Je v indikovaných případech možno provést kdykoli, relativní kontraindikací je pouze těhotenství.

Vyšetření s kontrastní látkou:

Vyšetření s podáním kontrastní látky do žíly. Látka může způsobit alergickou reakci, proto před vyšetřením vždy pacienta informujeme o možných rizicích a pacient obvykle podepisuje informovaný souhlas (s výjimkou většiny akutních vyšetření). Při relativních kontraindikacích je nutno zvážit poměr rizika a zisku vyšetření.

V následujících stavech může být vyšetření provedeno pouze v mimořádných případech (vitální indikace – vyšetření je nutno provést pro záchranu života pacienta) a za mimořádných opatření specifických pro daný případ (rozšířená antialergická příprava, asistence anesteziologa, zajištění hemodialýzy atd.):

těhotenství,
renální insuficience (porucha funkce ledvin),
neléčená nekorigovaná hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy),
feochromocytom (nádor produkující katecholaminy).

Výhody CT vyšetření

Možnost kvalitního zobrazení prakticky všech orgánů v lidském těle, s vyjímkou páteřního kanálu (míchy), kde má lepší možnosti magnetická rezonance.

Nevýhody CT vyšetření

Rentgenové ionizující záření – proto vyšetření musí být vždy indikované s ohledem na radiační zátěž a diagnostickou výtěžnost.
Podání kontrastní látky – viz odstavec Vyšetření s kontrastní látkou.

Objednání k vyšetření:

Pacienty k CT vyšetření by měl objednávat pouze lékař. Vzhledem k charakteru vyšetření, i možným nežádoucím reakcím po podání kontrastní látky (viz výše) není ve většině případů vhodné individuální objednávání přímo pacientem.
Pořadí vyšetřování pacientů určuje zdravotnický personál RDG oddělení podle závažnosti, eventuelně podle potřebné přípravy.
Pacienti v závažném klinickém stavu jsou vyšetřováni přednostně.
Vzhledem k vyšetřování urgentních/neplánovaných pacientů může dojít k nedodržení časových harmonogramů!

Prosím, mějte na vědomí, že bez dodání řádně vyplněné žádanky není možné vyšetření provést ani u objednaných pacientů!

Příprava pacienta před CT vyšetřením:

Před CT vyšetřením bez aplikace kontrastní látky – t.j. CT páteře, vedlejších dutin nosních, HRCT plic – není nutná žádná speciální příprava.
Při předpokládaném podání kontrastní látky, dále při každém vyšetření v oblasti pánve a břicha přichází pacient nalačno a platí zásada 2N – Nejíst + Nekouřit nejméně 6 hodin před vyšetřením.
Je vhodné zvýšit příjem tekutin 24 hod. před i po vyšetření, 4hodiny před plánovanou aplikací jodové KL omezit příjem tekutin na cca 100 ml/hod (nejlépe neperlivé vody).
Obvyklou medikaci pacient užije vždy!
Jedinou vyjímkou jsou pacienti – diabetici, užívající metforminová perorální antidiabetika. Při předpokládaném použití kontrastní látky je nutné tyto léky vysadit a pacienty převést na inzulín.
Před CT vyšetřením břicha a pánve je někdy třeba naplnit trávicí trubici vodou či ředěnou kontrastní látkou, aby byla dobře odlišitelná od ostatních struktur. Podává se voda, event. s přídavkem kontrastní látky, kterou pacient pije, dle vyšetřované oblasti, průběžně po dobu obvykle 30 až 60minut před vyšetřením.

Průběh vyšetření:

Vyšetření provádí radiologický asistent pod vedením lékaře – radiologa.

Pacient musí odložit všechny kovové předměty, které se nacházejí ve vyšetřované oblasti, jinak by bylo znehodnoceno zobrazení.

Personál uloží pacienta na stůl CT přístroje. Většinou se vyšetření provádí vleže na zádech, v některých specifických případech (např. virtuální CT kolonoskopie – zobrazení tlustého střeva) i vleže na břiše.

V případě vyšetření vyžadujícího aplikaci kontrastní látky je třeba zavést nitrožilní kanyla. Kontrastní látka je v převážné většině případů aplikována automatickým injektorem – pumpou v určité fázi vyšetření.

Během vyšetření je nutné, aby se pacient nehýbal (jakýkoliv pohyb znehodnocuje zobrazení) a mikrofonem dostává pokyny k zadržení dechu, nádechu či výdechu.

Celé vyšetření běžně trvá maximálně do 10 minut. Samotné vyšetření je zcela nebolestivé.

Po ukončení vyšetření pacient počká ještě nejméně 30 minut v čekárně, aby mu mohla být v případě výskytu pozdějších komplikací poskytnuta náležitá lékařská péče.

Po provedení vyšetření lékař vyhodnocuje získané obrazovou dokumentaci, zhotovuje další rekonstrukce, a vyhotoví definitivní nález. Tento proces trvá delší dobu, na rozdíl od samého vyšetření, kdy je pobyt pacienta na vyšetřovacím stole velmi krátký, v mimořádných případech i několik hodin, proto většinou není možné předat nález pacientovi ihned po skončení vyšetření.

Co vzít s sebou na vyšetření:

Řádně vyplněnou žádanku na vyšetření, kde jsou uvedena osobní data pacienta, přesně specifikováno požadované vyšetření a jeho očekávaný přínos, uvedena krátká anamnéza nynějšího onemocnění, údaje o předchozích operacích a intervenčních výkonech v souvislosti s požadovaným vyšetřením. Žádanka musí být vyplněna čitelně (nejlépe psacím strojem či na počítači) a nesmí na ní chybět jméno a podpis indikujícího lékaře a razítko příslušného oddělení či ambulance.
Zdravotní dokumentaci související s požadovaným vyšetřením, má-li ji k dispozici.
Pokud byl pacient již dříve vyšetřován na jiném pracovišti, je vhodné přinést i příslušnou obrazovou dokumentaci (např. RTG snímky, snímky CT nebo MR – ať již v klasické podobě na filmu nebo v digitální podobě na CD apod), nebo by odesílající lékař měl zajistit její odeslání do obrazového systému nemocnice elektronickou cestou.
Pacient přichází řádně poučen a připraven.

Popis vyšetření je vyhotoven nejpozději do 3 pracovních dní, v případě složitých nálezů a nutnosti konsilií nejpozději do 1 týdne. Popis STATIM nejpozději do 3 hodin od ukončení vyšetření.