Vankomycin

Statim do 1 hod, Rutina do 8 hod. od přijetí vzorku

chemiluminiscenční imunoanalýza

Vankomycin je glykoprotein prvně izolovaný v 50. letech jako metabolit půdní bakterie Amycolatopsis Orientalis, vyskytující se na ostrově Borneo. Protože se poměrně brzy ukázalo, že vykazuje toxicitu, bylo od jeho používání upuštěno. Od 80. let ale opět získává na oblibě, protože je s ním možné léčit infekce způsobené grampozitivními bakteriemi rezistentními na β laktamy (zejména pak na infekce způsobené bakterií Staphylococcus Aureus).
Vankomycin zabraňuje bakteriím syntetizovat buněčné stěny a brání tím jejich množení. To také vede k tomu, že účinky vankomycinu se dostavují po delším čase než u jiných antibiotik. Vzhledem k tomu, že se z GIT vstřebává velice špatně, je jeho podání typicky intravenózní.
Vankomycin je kvůli své toxicitě podléhá TDM (terapeutic drog monitoring). Jeho toxický účinek se projevuje zejména na ledvinách, nicméně jde o mírné nebo střední poškození, které je vratné. V rámci TDM se monitorují sérové koncentrace před podáním další dávky, přičemž se začíná bezprostředně před podáním 4. dávky.

Typicky se podávají takové dávky, aby byla koncentrace vankomycinu v séru před podáním další dávky 10 – 20 mg/l, přičemž toxické účinky vankomycinu se mohou začít projevovat již od 15 mg/l.
Konkrétní terapeutický protokol se odvíjí od MIC konkrétní bakterie.

Zdroje:
Donald P. Levine, Vancomycin: A History, Clinical Infectious Diseases, Volume 42, Issue Supplement_1, January 2006, Pages S5–S12, https://doi.org/10.1086/491709
ÁLVAREZ, Rocío, et al. Optimizing the clinical use of vancomycin. Antimicrobial agents and chemotherapy, 2016, 60.5: 2601-2609.
Příbalový leták Vankomycin (Abbott)
CONNELL, Emma. Tietz textbook of clinical chemistry and molecular diagnostics (5th edn). 2012.

Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.

sérum - 3 dny

sérum - 8 dní

sérum - 3 měsíce

485 312 162 dokumentace, 485 312 507 Statim

Při každém podání se důrazně doporučuje konzultace s klinickým farmakologem!

Referenční meze se vztahují k intermitentnímu podání.

Dosažení peaku: 60 min

Dosažení ustáleného stavu: 20 – 35 hodin

Poločas eliminace: 4 – 7 hodin