Měď

Provádí se při dostatečném počtu vzorků, info na kl. 2157

AAS

Meď je součástí mnohých enzymů, které jsou nezbytné pro lidský metabolismus. Mimo jiné se účastní buněčného dýchání (cytochrom C), síťování kolagenu, syntézy melaninu. Je nezbytná pro CNS, kdy se účastní syntézy myelinových pochev.
Do těla přichází se stravou, kdy nejlepšími zdroji jsou játra, ořechy, celozrnné potraviny nebo kravské mléko. Vstřebává se v tenkém střevě a vázána na albumin putuje portální krví do jater, kde je zabudována do ceruloplasminu a rozváděna po těle. Vázána na proteiny působí antioxidačně, ale jako volná může vyvolávat nežádoucí tvorbu kyslíkových radiálů.
Absorbce mědi ve střevě je regulována zpětnou vazbou, která ale reaguje silně také na zinek, takže zvýšený přívod zinku (potravinové doplňky) může vést k deficitu mědi. Z těla se měď vylučuje hlavně žlučí. Pokud pacient trpí cholestázou je ohrozen také kumulací mědi.

Z klinického hlediska je častější spíše deficit, než zakoncentrování mědi. Deficit vzniká nejčastěji vlivem malabsorbce a to jak za zvýšeného příjmu Zn, tak z důvodu onemocnění střev např. celiakie.
Měď se koncentruje v těle v případě proslulé Wilsony choroby. Tato choroba je geneticky podmíněná a spočívá v neschopnosti jater zabudovat meď do ceruloplasminu. Zablokované je také vylučování mědi do žluče. Mezi klinické příznaky patří zhoršená jaterní funkce, neurologické příznaky a oční vady (Kayserův-Fleisherův prstenec).

Zdroje:
ZIMA, Tomáš, et al. Laboratorní diagnostika. Galén, 2007.
CONNELL, Emma. Tietz textbook of clinical chemistry and molecular diagnostics (5th edn). 2012.

Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.

sérum - 2 týdny

sérum - 1 rok

485 312 162 dokumentace