Vyšetření urolitiázy

Onemocnění urolitiázou

Urolitiáza je onemocnění charakterizované vznikem konkrementů, lidově kamenů, v močových cestách. Je to onemocnění časté, v České republice trpí urolitiázou asi 1 % obyvatel.

Konkrement se může vytvořit v různých částech močového traktu, typicky v ledvinné pánvičce, močovodu, močovém měchýři či močové trubici. Kameny mohou způsobit poruchu odtoku moči a projevit se křečovitými, záchvatovitě se opakujícími bolestmi břicha, tzv. ledvinnou kolikou. Mimo to může vést řadě závažných komplikací.

Závažnost tvorby močových kamenů je dána velkou tendencí k recidivám. Z tohoto důvodu je důležité znát složení konkrementu, aby se zavedla opatření (např. dietní) a onemocnění se nevracelo či nezhoršovalo.

Tvorba konkrementů je způsobena shlukováním krystalků v moči. Příčin tohoto jevu je mnoho a lze je rozdělit na vnější a vnitřní. Většinu jich lze snadno ovlivnit.

Nedostatečný přívod tekutin vede k zakoncentrování moči a tím vykrystalizování nejhůře rozpustných složek. Kromě nedostatečného pitného režimu, je zásadní také minerální složení přijímaných tekutin. Vyjma minerálních vod s obsahem hořčíku, vede nadměrná konzumace sycených minerálních vod, ale i různých energetických nápojů a slazených limonád k vyššímu riziku tvorby konkrementu. Jako preventivní opatření je v tomto případě doporučován pitný režim sestávající především z pitné vody. Moč by pak měla mít světlou barvu a objem cca 1,5 – 2 l za den. Kromě vody jsou vhodné i bylinkové čaje či malé množství alkalizujícícího piva.

K tvorbě močových kamenů mohou vést i nevhodné stravovací návyky. Ty nejen že mohou zvýšit množství „kamenotvorných“ látek v moči ale ovlivňují i pH moči, čímž mohou opět podpořit vznik kamenů. Jedná se především o jednostrannou stravu s vysokým obsahem masa, soli, či chemických dochucovadel.

Z dalších příčin lze jmenovat infekce močových cest, abnormální morfologie vývodných močových cest, genetické predispozice či vrozené metabolické onemocnění. Rovněž mohou být přidruženy k dalším onemocněním jako je např. Crohnova choroba či choroby příštítných tělísek.

Nejčastější typy konkrementů – prevence tvorby:

Šťavelan vápenatý – whewellit, weddellit

Vynechat potraviny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové – kyselé ovoce, angrešt, hrozny, grepy, rebarbora, špenát, cibule. Dostatečný příjem vápníku a hořčíku. Vyvarovat se nadměrného příjmu vitamínu C a vitamínu D.

Rovněž platí obecná doporučení zvýšeného pitného režimu, omezení soli a zvýšeného obsahu vlákniny v potravě.

Kyselina močová a její soli

Tyto konkrementy jsou často přidruženy k onemocněním jako je diabetes mellitus, hypertenze či metabolický syndrom. Doporučena je bezpurinová dieta – tzn. omezení masa, především červeného, tučného, vnitřností a výrobků z nich, luštěnin a alkoholu. Kyselina močová krystalizuje v kyselé moči, jako prevence se proto využívá rovněž alkalizace moči. Tvorbu zásadité moči podporuje zelenina, brambory a alkalické minerální vody (např. Bílinská kyselka).

Infekční konkrementy – struvit, dahlit

Platí obecná doporučení zvýšeného pitného režimu, omezení soli a zvýšeného obsahu vlákniny v potravě. V tomto případě je rovněž důležité předcházet infekcím močových cest.

Cystinové konkrementy

Tento druh konkrementů se tvoří na podkladě dědičného onemocnění vedoucího ke zvýšenému vylučování některých aminokyselin do moči. Cystin je nejhůře rozpustná aminokyselina, její vyšší koncentrace v moči tak vede k tvorbě konkrementů, často již v dětském věku. K lepší rozpustnosti se opět využívá alkalizace moči, omezuje se příjem masa a vnitřností. Profylakticky se podává vitamín B6.

K zabránění tvorby či zvětšování konkrementů se kromě obecných dietních doporučení přidává rovněž farmakogická metafylaxe – např. hydrochlorothiazid, pyridoxin či hořčík při litiáze z šťavelanových konkrementů, alopurinol, uralyt, při urátové litiáze, antibiotická léčba při infekčních kamenech, penicilamin při cystinových kamenech.